Socha Sv. Floriána

Svatý Florián (Sanctus Florianus) - ochránce v nebezpečí ohně, vody a války, patron hasičů, kominíků a zedníků. Postava ve zbroji římského vojína s mečem a korouhví, vylévající vodu z vědra na hořící dům v připomínce toho, že prý kdysi svou modlitbou odvrátil plamennou zkázu. Pocházel z vojenské rodiny a sám byl na konci 3. stol. n. l. vojenským úředníkem na území dnešních Horních Rakous. V té době, za vlády císaře Diokleciána, kdy byla římská říše zmítána bídou a četnými válečnými konflikty, hledal  prostý lid v křesťanském učení útočiště před existenční nejistotou. Císař, ve snaze obnovit upadající říši a s ní i tradiční římské pohanství, zbavoval křesťany úřednických míst, propouštěl je z vojska, pronásledoval kazatele. Jeho dvouleté protikřesťanské tažení stálo věřící řadu mučedníků. Jedním z nich byl i později kanonizovaný Florián. Za to, že se nechtěl vzdát své víry a snažil se osvobozovat zajaté křesťany, byl 4. května r. 304 svržen s mlýnským kamenem na krku do řeky Enže poblíž římské osady Laureascum (dnes město Lorch v Rakousku). Pohřeb byl nedaleko Lince, v místech kde dnes leží městys St. Florian, a nad jeho hrobem byl už v 6.stol. vystavěn augustiniánský klášter. Mučedníkovi ostatky pak přenesli dva jáhnové do Říma a v roce 1183 je získal od papeže polský král Kazimír, aby je uložil v nově vystavěném chrámu sv. Floriána na Krakovském předměstí Kleparz. Hornorakouský národní světec se tak stal i polským zemským patronem a kromě chrámu, jenž mu byl zasvěcen, po něm byla pojmenována i jedna z bran krakovských městských hradeb. Část světcových ostatků získal z Polska také Karel IV. pro svatovítský chrám v Praze.

Florián je v počeštěné podobě Květoslav nebo Květoš. Základem jména je latinské Florianus, které vychází ze slova florere – kvést. Je patronem Horního Rakouska, Bologně, Krakova a celého Polska. U nás je mu zasvěcen např. chrám v Kladně, Bzenec – zaniklá kaple, kostel Kostelany, Moravský Krumlov, Příbram na Moravě, kaple v Tetčicich, ve Veleboři, kostel v Oskavě v Radouni u Štětí i jinde. Málo je známo, že v Žatci se dnešní náměstí 5.května až do začátku 2. světové války jmenovalo Floriánské, podle své hlavní dominanty a to barokního sloupu sv. Floriána z let 1742 – 1746.

ŘÁD SVATÉHO FLORIÁNA

Řád sv. Floriána je jedním z nejvyšších vyznamenání a uděluje se členům a organizačním jednotkám SH ČMS za mimořádné výsledky. K udělení řádu sv. Floriána může dojít až po udělení medaile "Za mimořádné zásluhy“. Řád sv. Floriána je výběrové vyznamenání udělované výkonným výborem sdružení na návrh okresního sdružení. K řádu náleží diplom a stuha. Řád má tvar rovnoramenného osmihrotového kříže v pozlaceném provedení. Vnitřní kruh je červený a na něm je položen medailon s hlavou sv. Floriana se dvěma plameny a opisem: SV. FLORIAN.

ÚDAJE O PAMÁTCE

Socha stojí uprostřed obce Přestavlky, poblíž kaple sv. Anny. Autor není znám, sloh barokní, rok přibližně 1701, je ze sekaného hrubozrnného pískovce, celková výška cca 3,5m, výška světce je v podživotní velikosti cca 100 cm. O předchozím restaurátorském zásahu je na přední straně dříku uveden nápis: Obnoveno nákladem obce Přestavlky v roce 1904.

Další restaurátorské práce provedl v roce 2009  BcA. Aleš Košvanec z Luže – Sochař a restaurátor s licencí Ministerstva kultury ČR. Současně s restaurováním sochy bylo rozhodnuto o jejím přemístění a to o 10 metrů vlevo od původního postavení, neb původní postavení bylo pod rozložitou lípou a ta kořeny narušovala základ sochy. Při rozebrání sochy a jejího podstavce byly nalezeny zbytky schránky, která byla vlivem povětrnostních podmínek natolik poškozena, že nebylo možno určit její obsah a vrátit do nové schránky. Socha byla postavena na nové místo 27. října 2009.